pondělí 17. února 2014

Holka, co se omrzí

Valentýn, mě to nikdy nedochází do toho smyslu, že by se něco mělo dít, jen vím, že je/bude/byl, většinou taky díky všem těm lákadlům a tématickejm procesům. A to je asi to ono, že je ten svátek děsně komerční a pak je krásný ten třešňový první máj. Ani jeden z nich pro mě ale nebyl tím vyjimečným, pravým láskyplným dnem. Na Radiu Wave znuděná slečna hlasatelka zhruba vyjádřila moje myšlenky, když skoro až otráveným tónem prohlásila, že Valentýn neslaví, protože je to komerční svátek, ale kdyby jí chtěl někdo dát kytku nebo bonboniéru, ať se staví na recepci. No..Je to tak. Zatím jsem to řešit nikdy nemusela, přemýšlet nad tím, co obdarování nebo neobdarování na Valentýna znamená, ale kdybych nad tím nějak "měla" (podle určitého společenského a situačního hlediska) uvažovat, bylo by mi to jedno. Protože dostat něco v určený den od někoho, kdo Vás obdarovává i přes rok, je prostě milý a hezký, zvlášť, když je to tématický. Zároveň ale tak nic nedostat je naprosto normální situace. Průšvih je to jen ve chvíli, kdy Ti dva celý dny spolu sedí u televize a na Valentýna se zahrnou srdíčkama a vyrazí na tématickou akci....Vyrazit ale cíleně na prvního máje pod třešeň..to je skoro až žádoucí!

Umět ze 30 otázek 29, vylosuju si tu jednu jedinou, nenaučenou..Taková jsem já...Ale občas snad umím být ve správný čas na správném místě a snad je to díky věčnýmu chaotismu...Prej v 18i bylo možný všechno, podle vlastního mladickýho úsudku, to znamená, že ve 40 ta spontánnost tak nepůjde????? Trochu se toho děsim, ač je to za hrozně dlouho, stejně tam nějak musím nasměřovat tu svou spontánnost a to je trochu hororová představa...

I v obležení párů divadelního klubu jsem byla momentálně spokojená s tím, jaká jsem...tady a teď, v tomhle místě a čase, v tomhle svým jediným životě takováhle, spokojená...a tak snad nejsem vlezlá, já i ty lidi potřebujou, abychom se znali dýl, aby mě dokázali pochopit, nebo spíš dokázali pochopit to, jak se to nedá a tady je ten koloběh, protože ne každej na to má tu trpělivost...a mám tak pocit, že jsem ten svůj nadpis...

Žádné komentáře:

Okomentovat