neděle 6. července 2014

Za 7

Kolik ncoí, kolik dní, ještě zbývá kývá poslední, zavřít oči, bdít, kýč, nečárkovat ztratit a nezískat kolem racio kukuřice sója ekostrava potrava potravina zvíře druh člověka zvířectvo tvorstva pán a sluha, kolem dokola koloběžka kolesa skla, korálky dřevo strom list kniha písař básník, střevo zánět vřed jméno čisté papír brk kam a tam sem, vdaná Aneta, květinka, indiáni Američané otroci hnus hůj fuj, nejsem rasista, emancipovaná, ožralá, poletí s peřím mall pasažér, ticho a inspirace, učení nejde, nejde vlak ani rychlík řpes nic, společnosti České dráhy, eurocity, jméno Jakub půl rok tento zaplňuje, připomíná pan Dé, o koho asi dééé....
Vím, že jsem problém já....


Robert Kubánek
Když zavřeš oči
neuvidíš nebe
Na ostrých hranách
střepů
nocí dní
je bolest
obzor
(prázdno kolem tebe)
Když zavřeš oči
neuvidíš nebe
Jen na chvíli
se vyjasní

Objímám

Pro pojetí obětí ve sklepě snadno a rychle a stoprocetnně přírodně, ekologicky, biologicky, boticky, sféricky, atmosféricky, atomově, možně nemožné stále a zpět. A kam? A tam! A sem a pořád a dál a stejně stejná zapomenutí z napomenutí, férová hra hrající přející pračka smyslů, peněz, nesmylů smyslu života, mantra. Himaláj. Jedna bez druhé, jenom jedna, bez druhého. Kam a stále stále stále stejně. Naruby pozpátku uktázdop ukázou kazí morálku.  Jací jsou kole mimo ně a v politice, na zemi a ve všem, na Zemi a Merkuru a Mars není Venuše, kuše a nůše může v noži nemít muže. Teď. Slovo moc a moc je slov slovní spojení ustálená lesní hradní ves a pes a není drak a mrak a slunce jasno skoro polo, midi, pidi, mikro, maxi. Minimum a mega přípony předpony v sobě spojky neslučitelné a samostatně nevyslovitelné. Blog. Blok. Klokotá lokomotivou ve vlaku s lokomotivou s vagóny bez oken a jenom s kufrem na přídi, naivní námořnictvo, kolesa, tělesa, moudra, kobra věk a lek. Pes. Štěňata, ptáčata, vnuci a vnoučata. Nehty drápy deriváty. Chemie.  Bezchybně mizící láva z řeky, modře a průzračně točí a teče tekoucí vědomí. Kolem kola dokola kolesa tělesa. Kolosy na výši v údolí, vidno a krásno. Jezero bez přítoků s průtoky a rybama dál touží po paprscích a kýčovitém vyznání, Přibývá obejm vody a hustato řídne, obyvatelé houstnou s kilometry, cedule s přeškrkanými názvy a pozvánky na kávu. Alternativní dojem objemu. Objímám svět a všechno kolem, objímám sebe a tebe a tebe taky. Objímám všechny a všechno, celý objem objímání se vejde do jedné prosté náruče, bez oběti obětí. Žádné dojetí jenom objímání, věčné objímání. Věčnost ve všem co jde a proudí, v času a nerovnosti peněz, v materiálnu a duchovnu co se rodí jen a jen v mojí hlavě, co se rodí a zaniká jen a jen v těle osoby a osobnosti člověka. Slučitelně a neslučitelně, když nevíš, tak alternatvině, Alternativní princip ničeho a rozporu. Alternativní vědomí a uvědomění. Alternativní písmo s alternativním slovem. Alternativa potenciálu. Rozkoš né a přitom rozkoš ano. Dlouho. A dlouhé. Volné. Volný pád a volný proud. Volno a vlno. Sůl v kvalitě. Otázka globality, základní problém globality, globální problém otázka zvyku, otázka tématu,. Beat, být, bít.  

pátek 4. července 2014

Věčná pasivita

Kolik dní pískotu za sebe do potu zapomenu na plotně hořící ubrus s utěrkou vyšívanou po babičce, na poličce s cibulí a cibuláky s česnekem, kam a tam, tam se neminem, minut jehlou nití do ucha oka pusou rty líbají kokosy na jednou sněhu epidemie se šířící tam, kam trubka trumpetová - tapetová kniha. Víno, těšení tam kam kde nikdo pro mě není kam sny a kolik čeho s kým a kde a najednou výčitky, ne to ne, Ježíš, normální a všechno víno vypitý nic nedělá, to je blbost geniální, myslí si, že to stačí říct, nestačí a prý komunikace a to co říkal ten, to nebyla pravda smát se to jsem musela, prostě ano, Karel batoh, barevná barva konečně na konci kam a kde a přezouvací se nazouváky, kudy jde a kam se šíří míří široká cesta ,řeka, čaj, konvice a všechno do sebe v Jasmínu. Dvacet dva se znamením nikdy a nikam s nikým nikde, tam škleby a pochlebování gumiček na konec prstýnek a láska a srdce a rty a svíčka a brýle a kůń a hodiny a klíč a houslový klíč a bič a pryč a švih a prásk a rok s rokem se rozchází dál už tu je, konec konečně začíná, zlato ve stříbře s mědí bronz v zinku železném olovu se smějí ve vodě nic netušící. Židle bez stolu stůl bez židle spolu v jedné místnosti. Navěky.