Je tak strašně zvláštní, srandovní, znamenitý a dokonalý, jak jde všechno časem...Kráčí a uvažuje časem se stejným odstupem jako je zrozeno...Zaječí stopy se setkaj, i když jsou tam v jinačí chvíli..To je ta nejdokonalejší filozofie, uplatnitelná na úplně všechno...
Moment, kdy jste přesvědčený, že je někdo takováhle zaječí stopa už nezmizí! Nikdy! Ať vymizí ta stopa z pohledu, pocitu, či silný vzpomínky, pořád je, existuje, a pořád se Vám ukazuje její otisk v hloubi země!
Pocit, že už se s ní nikdy nesetkáte tak, aby jste věděli, že to je ona, ale mohli zapomenout, že jste se s ní už potkali, je frustrující, ale ten pocit, když ji vidíte v odlesku vlastní paměti a víte, že okolo Vás je a bude, i když vlastně nikdy nešla krok za krokem s Váma, je ve svý nádhernosti posílen ještě o to, když za stejné zpoždení, s jakým se zrodila, sama přijde na něco, co vy víte už to zpožďovací se dobu!
Je to složitý, není to dobře vysvětlený, ale je to naprosto dechberoucí filozofie!
Spontánností člověk dokáže do hlavy dostat určitej cit pro její využití...Pokud nejde o vyloženě životní rozhodnutí, který ale stejně nakonec končí na první možnosti volby, spontánnost je řešení, který člověka dokáže nejlíp posunout po vhodný cestě...I když je heslo: Nejlepší rozhodnutí je, nedělat rozhodnutí, mírně hodně zvrácený, paradoxní a výmlouvající se...a podpořený: Risk je zisk!...Trvalo půl roku, než zaseté - Skoč, než zvadnou květy - do podvědomí, začalo zpracovávat zaječí stopu!...
Teď je všechno tak jednoduchý!! Teď, v tenhle moment! Všechno štěstí nakomolený v jedný duši! Na těch 22 chvil!...A pak, až Zem se otočí nahoru dnem, přijde to uzemnění vší tý energie a bude po všem!
A i když se touhy z hloubi vyplnily a já jsem se k nim zády neotáčela...Na nebi žádná hvězda a je po všem!...
No a? "♫Já nevim vo co tady de, vo co tady de♫", ale energii ke skokům metaforicky vysokým jsem ještě stále neztratila!!!
Jen ten štěstí mívá, kdo to tak neprožívá!
pátek 30. srpna 2013
neděle 18. srpna 2013
Like on the butter fly, fly my buttery butterfly...
You know why I lost Ann? Because two months earlier one Brazillian boiled an egg!
Přesně díky motýlímu křídlu se o něm samotném zmiňuji až teď...Podle filmu Mr. Nobody se dá jednoduše uvažovat nad filozofií života...stačí se jen otevřít trochu spletenému myšlení!
A ať už se všechny okolnosti a skutečnosti nazývají podle vzdušnicovců či podle pana Murphyho, jisto jisté je, že tahle filozofie podloženě existuje-funguje-má pravdivou hloubku!
Efekt motýlího křídla je stejně tak prostý jako jeho mávnutí...
Proto není osud, proto je možnost volby, proto jsou znamení dávající najevo nějaký souvislosti a pozitivní směr...PROTO!
Protože kolem proletěl motýl, když jsem stála mezi vším!
Přesně díky motýlímu křídlu se o něm samotném zmiňuji až teď...Podle filmu Mr. Nobody se dá jednoduše uvažovat nad filozofií života...stačí se jen otevřít trochu spletenému myšlení!
A ať už se všechny okolnosti a skutečnosti nazývají podle vzdušnicovců či podle pana Murphyho, jisto jisté je, že tahle filozofie podloženě existuje-funguje-má pravdivou hloubku!
Efekt motýlího křídla je stejně tak prostý jako jeho mávnutí...
Proto není osud, proto je možnost volby, proto jsou znamení dávající najevo nějaký souvislosti a pozitivní směr...PROTO!
Protože kolem proletěl motýl, když jsem stála mezi vším!
sobota 17. srpna 2013
Snad nad ránem marně se dočtu...
Prej se rozjíždím, prej jsem na poňuchňání...
Jsem?
A dávám to najevo?
Jsem ten typ člověka, kterej když zaváhá - nežere...
Kterýho nikdo nemá motivaci zachraňovat, když se sebevědomím zakolísá, když si není jistej v tempu, jakým se řítí do novejch událostí...
Stále a pořád, i po odstupu času mi není jasný to proč...
Je to asi takovej malej důkaz, malej červeně svítící semafor...
Že se, zrnitá pozitivní, nikdy nikoho nezeptáš, proč to tak je...Nebude koho...
Ale proto to trvá tři dny a následně hodinu a půl, víš...Právě proto...A příště (a věz, že ta možnost existuje vždycky...) to může trvat dní i 22...
Nemám to štěstí, sebevědomí, povahu a nevím co okolo, abych se pod hvězdy položila po dvacáté druhé se stejným vědomím a svědomím, měla v duši klid a mír a dvacátej druhej člověk by se na mně pod těma hvězdama usmíval očima plnýma trpělivosti poznávání....
Jsem pořád stejný znamení, ale lev jsem nikdy nebyla...snad v těch záporech....
Věřila jsem tomu, že když to tak trvá, když jsem neviditelná nebo se případně začínám zjevovat po určité hladině alkoholu mezi krvinkami, že to znamená, že mám jen útrum od toho oťukávání očekávání....Ne...jsem jen pozadu...o pár let...Je to trochu k trucu...
Z nebe padají
padlí andělé
z prachu se zvedají
zlatí přátelé
Až jednou budu
tam někde stát
bláznivá z lásky bludů
padlýho anděla si přát
Opře se maličko
svou rukou - jednou
dopadne peříčko
jiné ho zvednou
...MĚ z "nebe" životní láska nespadne...a když spadne, počká si, až si jí nevšimnu...
A pak si nadějně řekneš, co bude za půl roku, třeba to bude všechno jiný a jinak a nesmím si to plánovat, co když budou okolnosti úplně jiný...
A nejsou...Nebudou...
Tak snad na tom plese budu stát v KRÁSNEJCH šatech...když už teda budu stát...
Jsem?
A dávám to najevo?
Jsem ten typ člověka, kterej když zaváhá - nežere...
Kterýho nikdo nemá motivaci zachraňovat, když se sebevědomím zakolísá, když si není jistej v tempu, jakým se řítí do novejch událostí...
Stále a pořád, i po odstupu času mi není jasný to proč...
Je to asi takovej malej důkaz, malej červeně svítící semafor...
Že se, zrnitá pozitivní, nikdy nikoho nezeptáš, proč to tak je...Nebude koho...
Ale proto to trvá tři dny a následně hodinu a půl, víš...Právě proto...A příště (a věz, že ta možnost existuje vždycky...) to může trvat dní i 22...
Nemám to štěstí, sebevědomí, povahu a nevím co okolo, abych se pod hvězdy položila po dvacáté druhé se stejným vědomím a svědomím, měla v duši klid a mír a dvacátej druhej člověk by se na mně pod těma hvězdama usmíval očima plnýma trpělivosti poznávání....
Jsem pořád stejný znamení, ale lev jsem nikdy nebyla...snad v těch záporech....
Věřila jsem tomu, že když to tak trvá, když jsem neviditelná nebo se případně začínám zjevovat po určité hladině alkoholu mezi krvinkami, že to znamená, že mám jen útrum od toho oťukávání očekávání....Ne...jsem jen pozadu...o pár let...Je to trochu k trucu...
Z nebe padají
padlí andělé
z prachu se zvedají
zlatí přátelé
Až jednou budu
tam někde stát
bláznivá z lásky bludů
padlýho anděla si přát
Opře se maličko
svou rukou - jednou
dopadne peříčko
jiné ho zvednou
...MĚ z "nebe" životní láska nespadne...a když spadne, počká si, až si jí nevšimnu...
A pak si nadějně řekneš, co bude za půl roku, třeba to bude všechno jiný a jinak a nesmím si to plánovat, co když budou okolnosti úplně jiný...
A nejsou...Nebudou...
Tak snad na tom plese budu stát v KRÁSNEJCH šatech...když už teda budu stát...
pondělí 12. srpna 2013
Jsou věci kterým musíš se vzepřít...a jiné kterým nutno se poddat
Já jsem Filip a ty seš Sylva...oba jsme nazí...je nám sedmnáct, alespoň na chvíli...ne není...mně už ne...a už jdu v dešti...sluncem prolitá...tak AHOJ! :)
Jde to, smát se je jednoduchý, blbě jednoduchý..Je to celý geniální...A to chceš! Úsměvy a radost z otevřenejch srdcí otvírají moje vlastní srdce. Já jsem to věděla, že to půjde! Věděla! A jde to!
Smát se a kvést! To je oč běží v novým deníku! A běželo i ve starým...ale už to bylo celý zavirovaný...
Okolo kulatého stolu,
v domě kde nikdo nebydlí,
navěky budou sedět spolu,
bez oken, slov a bez židlí...
--> Jan Skácel
A jak se hladí kočky víte?...
Tak se hladí koně...
A jak kočky?!...
:)
Prázdniny v Telči jsou to nejprázdninovější, co se člověku může stát a dít!
A pak je to fuč a já už vím, jaká asi bude, vzpomínka co zbude!
A už jsem dospělá...teda plnoletá...už týden plním svoji letost....a je to tak jiný, jakoby to ani nebylo možný, tolik cítit ten zlom!
A pak mají slevy v Glóbusu, rodičům mizí peníze z peněženky na moje věci do MATURITNÍHO ročníku a mě to blejská v hlavě! Ajo! Poslední! Cha! Úplně! Na vejšku! Potom! ...A že maturita bude na pohodu a tak...:)
A za rok se budu učit jak s hasákem ležet pod CTčkem...a nesedí to na mně, protože vyrábím a tančím a tak...A já jsem se na vás koukal...A Zrní..a hezký oči..a hustá barva...a alternativní dílna, víno na molu, kupé v čajovně, propáslý koupání v kašně, stihlý koupání v lomu, hudebník, noční výlet, dívka je éteričtější, chci zmoknout, celá zpocená z toho deště, je to krásný a báječný a geniální...To je blbost co říkáš!...a boty jsme nevěšeli!
A Cricket&snail se zjevili na správném místě ve správný čas. Nádhera s krásou se slili do rybníka plném svítících přání...S čistým srdcem jsem chodila okolo poslední hořící svíčky s přáním čistého srdce...
Je krásně na tom světě,
i když se ti nedaří,
protože vždycky najdeš hezký den,
v životním svém diáři
Neptám se nikoho,
zda věří na lásku,
já totiž nekladu,
omšelou otázku:
Miluješ mě?
Až budu stát na maturitním plese sama a koukat se na roztančený dav...tak mi to asi dojde...ale do tý doby mně těší v hlavě, že kočičí pohlazení se řeší tak hravě :)
Na Sítkovým koupelnovým vzkazníku stálo: Zlomils mi srdce na tisíc kousků...ale bylo to krásné...
Naštěstí zatím zůstávám u části...bylo to krásné....:)
Když poslouchám Stříhali dohola malého chlapečka, říkám si: Máme se na tom světě sakramentsky dobře!
Jde to, smát se je jednoduchý, blbě jednoduchý..Je to celý geniální...A to chceš! Úsměvy a radost z otevřenejch srdcí otvírají moje vlastní srdce. Já jsem to věděla, že to půjde! Věděla! A jde to!
Smát se a kvést! To je oč běží v novým deníku! A běželo i ve starým...ale už to bylo celý zavirovaný...
Okolo kulatého stolu,
v domě kde nikdo nebydlí,
navěky budou sedět spolu,
bez oken, slov a bez židlí...
--> Jan Skácel
A jak se hladí kočky víte?...
Tak se hladí koně...
A jak kočky?!...
:)
Prázdniny v Telči jsou to nejprázdninovější, co se člověku může stát a dít!
A pak je to fuč a já už vím, jaká asi bude, vzpomínka co zbude!
A už jsem dospělá...teda plnoletá...už týden plním svoji letost....a je to tak jiný, jakoby to ani nebylo možný, tolik cítit ten zlom!
A pak mají slevy v Glóbusu, rodičům mizí peníze z peněženky na moje věci do MATURITNÍHO ročníku a mě to blejská v hlavě! Ajo! Poslední! Cha! Úplně! Na vejšku! Potom! ...A že maturita bude na pohodu a tak...:)
A za rok se budu učit jak s hasákem ležet pod CTčkem...a nesedí to na mně, protože vyrábím a tančím a tak...A já jsem se na vás koukal...A Zrní..a hezký oči..a hustá barva...a alternativní dílna, víno na molu, kupé v čajovně, propáslý koupání v kašně, stihlý koupání v lomu, hudebník, noční výlet, dívka je éteričtější, chci zmoknout, celá zpocená z toho deště, je to krásný a báječný a geniální...To je blbost co říkáš!...a boty jsme nevěšeli!
A Cricket&snail se zjevili na správném místě ve správný čas. Nádhera s krásou se slili do rybníka plném svítících přání...S čistým srdcem jsem chodila okolo poslední hořící svíčky s přáním čistého srdce...
Je krásně na tom světě,
i když se ti nedaří,
protože vždycky najdeš hezký den,
v životním svém diáři
Neptám se nikoho,
zda věří na lásku,
já totiž nekladu,
omšelou otázku:
Miluješ mě?
Až budu stát na maturitním plese sama a koukat se na roztančený dav...tak mi to asi dojde...ale do tý doby mně těší v hlavě, že kočičí pohlazení se řeší tak hravě :)
Na Sítkovým koupelnovým vzkazníku stálo: Zlomils mi srdce na tisíc kousků...ale bylo to krásné...
Naštěstí zatím zůstávám u části...bylo to krásné....:)
Když poslouchám Stříhali dohola malého chlapečka, říkám si: Máme se na tom světě sakramentsky dobře!
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)