Bylo krásně.
Co se dělo, najednou padlo listí ze stromů, naděje
se vířila a šířila štěstí v naději, kterou pluli a dívali se okolo na hromy, co svítili z nebe, aby se odhalili a viděli krásu v úžasu, zasněnou do
jasu.
Bylo to najednou jednoduché. Všechno. Jak vánek proudící okolo nich. Ve
větvích se vířil prach z listí a světel hvězd kolem. Bylo fajn, že se
mohli obejmout a být, ležet a být.
Nakonec všechen zen-svět skončil a bylo po ptákách letících vzhůru do nebe, do toho nebe s hvězdama kolem květů, proudícího v oceánu a hlubinách slaného moře, kolem mušek a myší
vějířovitých pohybů a kolem nebe a noci a tmy a všeho, co se mezi anděly šeptalo, se zdálo krásné, protože je konec všemu ve vodě.
-->2.9.2013, pasivní psaní, interpunkcí upravené
Žádné komentáře:
Okomentovat