Je mi zima...To nějak proudilo v hlavě, mezi prameny vlasů a krásu vnímala jen dotyky otisků prstů, co se vzneslo mezi peřím a mezi krví kýčovitých lístků knihy, staré a skoro nepopsané, to kam se vznášelo pápeří s prachem, nad tím pořád přemýšlela, nad šedu barvou a vlastně i nad černou, nad kulturním domem a zelenou, nad něčím, co nedávalo smysl, pasivní psaní jí proudilo pod oranžovou a duha se rozplývala, duha nehoří, nic hořet může, jak někomu dát nic?
Hučí sova, je tma a noc, nechce se spát, učit, nic, uklízet, bude osm minut po jedné hodině, zase, tahle kombinace se objevuje časteji než 22 a to by asi bylo příhodné v téhle kombinaci jít sát rok poté, co ještě naivně čekala...
Rtěnka a bubny, píšťala a ženskost, sexyfonista, teplota rostoucí v těle s motýli, včelka - Mája, jásá dítě na klouzačce i když je to houpačka, s ďáblem v zádech s andělskými křídly letí z houpačky nahoru, tam přítel člověka se zlatým klíčem poklidně vyčkává a ví, že katolická církev v tom má trpitelskej bordel...
C. říkal spoustu hrozně hezkejch věcí, nevím, jestli si to vůbec uvědomuje, takovýho bych si chtěla jednou vzít a on tvrdí něco o hodnejch klucích..a neví..a já nevím...
BRÝLE
Žádné komentáře:
Okomentovat